KÁCENÍ - Kladeňáci: Nechceme peníze, chceme les!

28.01.2012 18:43

KLADENSKÝ DENÍK Na základě petice Kladeňáků, na níž je dnes na osm stovek podpisů, vyjadřujících nesouhlas s plošným kácením stromů v jedinečných příměstských lesích v Kladně na Lapáku, se v uplynulých týdnech uskutečnila řada jednání mezi úředníky a zástupci Lesů České republiky (LČR). Záležitostí se od počátku zabývá i Kladenský deník.  

Vedoucí Odboru životního prostředí Magistrátu města Kladna (OŽP MMK) Radovan Víta kvůli tomu inicioval společně s revírníkem LČR Viktorem Veselým pro milovníky lesa procházku mezi porosty s odborným výkladem.

Ta se uskutečnila v sobotu ve 13 hodin, jak bylo předem avizováno. Výchozím bodem byl kladenský aquapark. Těch, které situace skutečně trápí, informaci včas zaznamenali a mají zájem o les, přišla celá dvacítka. Kladenský deník také nechyběl.

Dotazy a námitky

Dotazů padalo mnoho, stejně jako námitek. Více než dvouhodinová exkurze lesa, kdy jsme v sobotním mrazivém počasí společně prošli různými úseky, ukázala, že je vše v souladu s takzvaným desetiletým plánem i mapou území. Tam, kde se před časem kácelo, jsou dnes v zemi náhradou mladičké sazenice budoucích stromů.

Les není charita

Poznatkem a mírným zklamáním bylo pro účastníky vycházky zjištění, že i v lese zvláštního určení, jímž je Lapák, je prioritou finanční zisk z těžby. „Domnívala jsem se, že zde platí pravidla jako při údržbě lesoparku či veřejné zeleně, ale není to tak. Zisk je prvořadý, jako v hospodářském lese,“ řekla účastnice setkání a iniciátorka petice Renata Luxová.

Záměr je v lese hospodařit, dřevo vytěžit a prodat ho. Z toho mají organizace přiměřený zisk

„Na nás je, abychom to dělali co nejšetrněji. Les není charita, ani nezisková organizace. Je to hospodářská činnost,“ upozornil Radovan Víta.

To ale ochránce přírody uspokojit nedokáže. „Před nedávnem jsem četl vyjádření mluvčího LČR, že kácení se děje z naléhavých důvodů. Že oni by vlastně ani těžit nechtěli. A dnes nám zase jiní tvrdí, že je potřeba těžit a mít zisk a vyrábět nábytek. Jsme z toho trochu překvapení,“ řekl Petr z Kladna. Na to ostatní přítomní jednohlasně prohlásili:„Nechceme peníze, chceme les!

Revírník vysvětluje

Přítomný revírník LČR Viktor Veselý v lese několikrát zdůraznil a lidem vysvětlil, že podle dokumentace je mnoho dřevin na Lapáku přestárlých, což dokazují hnědé, fialové, šedé a tmavě zelené plochy na mapách.

„Barevné odlišení ukazuje, že některé plochy lesa jsou dávno za zenitem a stromy staré 90 i 100 let. Plochy, které je třeba smýtit, nedosahují ani hektar, jenž je povolený. Například na křižovatce U kolotoče je to 0,68 HA. Vše je podle zákona,“ vysvětlil revírník.

Zákon dodržují

Na námitky přítomných že za socialismu se kolem Kladna plošně nekácelo, odpověděl revírník následovně: „Od Marie Terezie platí, že les se musí obnovovat. Když je řeč o minulém režimu, naši předchůdci běžně dělali holiny 3 4 hektary v kuse. To dnes neexistuje! Běžte se podívat na Mrákavy nebo k rozdělovskému hřbitovu, tam je vidět plocha, jak se to dělalo před třiceti lety. Kdokoli by to udělal dnes, šel by proti zákonu,“ uzavřel revírník Viktor Veselý.

Důležitý poznatek

Před několika lety byly lesy kolem Kladna úředně stmeleny a všechny mají dnes jeden statut lesy zvláštního určení. Na všechny se tudíž vztahuje desetiletý plán, jenž domlouvá vedení lesů i kladenský magistrát. Město a LČR se musí chovat jako dobrý hospodář a snažit se vydělat. Na těchto dvou institucích dále zůstává, zda se vydají radikální si mírnější cestou. Prostor pro libovůli zde existuje, ale musí to někdo zaplatit. Jinými slovy řečeno, peníze na obnovu a údržbu lesa, které se nezískají prodejem dřeva, musí město hradit z vlastní kapsy, potažmo z peněz daňových poplatníků. Jiné pravomoci, např. rozhodovat o omezení těžby, může například občanské sdružení nebo jiný soukromý vlastník lesa.
 

http://kladensky.denik.cz/zpravy_region/les20120130.html